Panelový byt versus cihlový byt. Duel bez vítěze

Vlastní bydlení. Základní lidská potřeba od nepaměti. Možnosti, jak k němu přijít, se proměňují v čase, v režimu, v ekonomice… V současné době je téměř nedostupné, aniž byste se zadlužili na spoustu (leckdy několik desítek) let dopředu.

Proto rozhodování o tom, jaký typ bydlení si pořídíte, je velmi vážné a důležité. Je mnoho kritérií, která jsou ve hře, a jedno z nich je, zda si pořídíte panelový byt nebo cihlový byt. Jako všechno má svá pro i proti, je tomu tak i v případě porovnávání těchto dvou typů bydlení.

 

Hlavní faktory k porovnání:

1. Tepelná izolace – vzhledem k rostoucím cenám za energie nás v posledních letech zajímá především tepelná izolace. Ta je obecně lepší u cihlových domů, které mívají lepší tepelně-izolační vlastnosti. Nicméně zejména u starých cihlových domů se můžeme setkat s vysokými stropy, které mohou zvýšit náklady na vytápění.
2. Hlučnost – významným faktorem, proč se většina z nás vyhýbá panelákovému bydlení je hlučnost. Vzhledem k použitému stavebnímu materiálu se panelové domy nevyznačují příliš dobrou zvukovou izolací.
3. Dispozice bytu – pokud chcete investovat do vlastního bydlení, často uvažujeme o změně dispozic daného byt. Nicméně v případě panelových domů změna dispozice bývá komplikací, protože s příčkami mnohdy nemůžete vůbec pohnout. Komplikovanější bývá i rekonstrukce, zejména u elektrických obvodů.
4. Pořizovací cena – obecně panelové domy mívají nižší pořizovací cenu, jelikož se dříve stavěly v okrajových částech měst. Na rozdíl od cihlových domů, které se nacházejí spíše v centru a pořizovací cena tak bývá mnohdy vyšší.

Panelový dům (panelák) – trocha historie

Panelová výstavba prožila svůj boom zhruba v padesátých letech minulého století. Lidé se z venkova ve větším měřítku přemisťovali za prací do rychle se rozvíjejících měst, a tak v celém východním bloku rostla poptávka po bydlení. Bylo potřeba tedy vymyslet technologii, jak relativně levně a – v každém případě rychle – vytvořit co nejvíce bytových jednotek.

Za průkopníka, který položil základ budoucím panelovým domům, je považován Tomáš Baťa, který snad jako první nechal postavit dům z litých betonových modulů. Panelová sídliště se pak začala stavět na zelených loukách a vyřešila tak bytovou situaci mnoha rodinám tehdejšího socialistického zřízení.

A tak se celkový ráz rozmanité krajové zástavby rozšířil o rozsáhlé unifikované typizované stavby panelových bytových domů, kdy kvantita vítězila nad kvalitou. Dlužno ale spravedlivě dodat, že bydlení bylo tehdy relativně dostupné.

A to mnoha způsoby: jako podnikové byty pro své zaměstnance je nabízely větší podniky, často i s bezúročnou půjčkou, jako služební byty je nabízel stát pro státní zaměstnance, jako obecní byty s užívacím dekretem podporovala mladé rodiny města a obce, nebo bytové domy existovaly ve formě družstevního vlastnictví. Ne že by na přidělení bytu tehdy neexistovaly pořadníky, se kterými se trochu kupčilo, ale to už je jiný příběh…

Nové moderní stavební technologie i materiály vytlačily panelovou výstavbu téměř na okraj. Ale stejně jako tehdy panelová výstavba souvisela s velkým pohybem lidí, i dnes vzniká potřeba rychle a snaha levně ubytovat migrující populaci.

Jsou také země, které s novými stavebními i technologickými znalostmi znovu oprašují myšlenku na rychlé modulové stavění. Jinak a lépe. Už jenom proto, že současná výstavba je neúměrně drahá, pro většinu lidí cenově nedostupná, a leckdy na její dostavbu nemají ani sami developeři.

To byl kratičký pohled do historie. Takovou mimo odbočkou může být pro vás zajímavé i to, že se některé domy bourají, pokud vás zajímá bourání těchto vysokých staveb, našli jsme pro vás zajímavé video, kde se tyto a podobné vysoké stavby kácejí jako dětská věž z dřevěných kostek. Ale teď tu stojíte vy a dáváte vedle sebe plusy a mínusy jedné, nebo druhé varianty bydlení.

Zub času si vybírá svou daň

Jak už jsme psali, drtivá většina panelových domů je z doby dávno předrevoluční. Jejich životnost se dostává na hranici svých limitů. Leckdy nebyly přesně dodržené stavební postupy, leckde se šidilo na matriálech, někde se výstavba ve prospěch splnění plánu zrychlovala, a po několika desetiletích si toto všechno vybírá svou daň.

Spousta panelových komplexů už neexistuje vůbec. Po revoluci podlehly demolicím a uvolnily místo novým bytovým developerským projektům. Některá města starou panelovou zástavbu obětují pro tzv. nepřizpůsobivé spoluobčany, kteří tak jako tak dřív nebo později (zato jistě) zkázu dokonají.

A tak v přímém přenosu přihlížíme smutnému konci jedné stavební etapy poplatné určité době, kterou ale ještě generačně spousta z nás pamatuje, a s tím nenávratně mizí osobní vzpomínky těch, kteří v paneláku strávili část života nebo měli přátele, sousedy, kamarády, milovali se…

Sídliště, která tuto devastaci času přežila, se nacházejí v neutěšeném stavu a bez nákladné rekonstrukce, která by navíc vyhovovala současným energetickým nebo bezpečnostním požadavkům, se rozhodně neobejdou.

Pro rozvody byly často použité karcinogenní materiály a jejich obměna je nákladná a obtížná. Jednotlivé panely a spáry se díky použití nekvalitního cementu drolí, stejně jako fasády – obnažují se a korodují železné výztuhy, zatéká do plochých střech, rozpadají se lodžie, a netěsnící okna a dveře zoufale volají po výměně.

Porevoluční doba umožnila (nebo si spíš vyžádala) změny vlastnických poměrů. Obce a města umožnily odkup bytových jednotek stávajícím nájemníkům do osobního vlastnictví, což dalo vzniknout sdružením společenství vlastníků (SVJ), kteří ze společného fondu financují průběžné revitalizace a rekonstrukce objektů.

Každý majitel tak více či méně přispívá obvykle měsíčně do společného banku (fondu oprav) a o výdaje na opravy společných prostor paneláků se dělí všichni obyvatelé. Může se jednat o hromadné výměny oken, zateplení, opravy zastaralých výtahů, nová fasáda ap.

I developerské a realitní firmy vytušily určitý potenciál tohoto typu bydlení a v jejich vlastnictví mohou být celé bloky. Kooperují se stavebními firmami, které se specializují například na rekonstrukce umakartových bytových jader, výměny oken, zateplení objektů a na vlastní náklady investují do revitalizace panelových bloků.

Takové kompletně zrekonstruované domy a byty v nich rozšiřují nabídku prodejů a pronájmů, a pro klienta méně náročného na prostor a soukromí jsou cenově přijatelnější alternativou k novostavbám. A tak čím dál častěji můžeme vidět sídliště, která svou fádní šeď zaměnila za pastelové barvy, obohatila vnější fasády o zajímavé nadčasové prvky, oživila balkony a lodžie zasklením a v mezích možností držela trendy se současným stavebnictvím.

Velká pozornost se také dnes věnuje ozelenění vnitrobloků. Jsou pryč doby, kdy život na sídlišti znamenal život v šedi uprostřed tun betonu. Revitalizace prostor mezi jednotlivými bloky už bývá nezbytnou součástí projektové dokumentace každé firmy, která se rozhodne své investice napřít do panelového sídliště. Vznikají tak příjemné setkávací prostory s odpočinkovými zónami, které se snaží anonymitu sídlištního bydlení alespoň trochu minimalizovat.

Panelstory aneb jak se bydlí na sídlišti

Zcela určitě mezi námi jsou lidé, kteří se v paneláku narodili nebo v něm aspoň kousek života strávili. Těm není nutno nic vysvětlovat. Těm mladším možná bude k užitku pár informací, které by mohly v rozhodování, zda je pro ně bydlení sídlišti to správné, trochu pomoct.

Ve prospěch panelových bytů hraje rozhodně pořizovací cena. Je v drtivé většině oproti ostatním bytům porovnatelné velikosti nižší. A ne o málo. Někdy může rozdíl dělat i půl milionu a víc. Ale je to něco za něco. Cena odpovídá menší atraktivitě tohoto bydlení, stáří bytové zástavby, technickému stavu atd.

Potřebujete udělat nezávazně posudek tržní ceny nemovitosti?

Panelová sídliště se stavěla (vzhledem k požadavkům na efektivní relativně levné ubytování co největšího počtu lidí) na periferiích. V centru měst panelák nenajdete. Zrovna tohle ale minus být nemusí.

Ne každý touží po tom žít uprostřed hlučného dopravního nebo zábavního ruchu. Z periferie je také snazší a bližší únik do přírody, a pokud se sídliště nachází v dobré dopravní dostupnosti, pro leckoho to může mít kouzlo příjemného kompromisu: být tak trochu ve městě a současně v přírodě.

Ani pro toho, kdo si potrpí na soukromí, není bydlení na sídlišti úplně to nejšťastnější. Panelové domy měly primárně poskytnout bydlení co nejvíce lidem, a tak – podle hesla “Do výšky se neplatí.” – bývají paneláky mnohavchodové a mnohapatrové. Co do výšky se prvenstvím u nás pyšní 23 patrový panelový dům v Praze na Jižním Městě, a co do délky panelový dům v Liberci s 24 vchody, 11 patry a 693 byty.

Na jednom patře se společnou chodbou může být víc bytů, než by vám bylo milo. A tak slyšíte bouchání výtahu každého ze sousedů a jeho rodiny kdykoli odcházejí do práce, do školy, kdykoli se odtamtud vracejí, kdykoli přijímají návštěvu, jdou s košem, na nákup nebo se psem, jehož štěkání ostatně může obtěžovat partaje v celém domě. Stejně jako plačící nemluvně. A to nejsou všechny hluky, kterým jsou obyvatelé vystaveni.

Kvůli nedostatečnému odhlučnění a neschopnosti panelů nést zvuk slyšíte všechny hádky i hrátky sousedů, přinejmenším těch nad vámi nebo vedle vás, slyšíte vodu téct a trávu růst, máte přehled o tom, kdo kdy zapnul myčku, kdo cvičí na piano, kdo přivrtává poličku, kdo má potíže na toaletě, a komu menší ratolesti nekontrolovaně řádí po bytě a větší ratolesti pouštějí oblíbenou muziku žánru, který vašemu uchu zrovna nelahodí.

Mohli byste ušetřit za televizi, protože zprávy přes panelovou stěnu uslyšíte téměř stejně dobře jako vaši sousedi.

A sousedy si nevybíráte. Můžete sdílet společnou chodbu s lidmi, kteří vám nesednou. Z mnoha různých důvodů. A věřte, není to nic příjemného potkávat se u výtahu na těsném prostoru s někým, kdo vám leze na nervy, koho nemáte chuť ani pozdravit.

Dělíte se o vchod, společnou chodbu, sklepní prostory, výtah, o místo na parkování… Ne všechny paneláky mají nasmlouvanou úklidovou službu a není neobvyklé, že o úklid mezi jednotlivými patry se střídají jednotlivé partaje. A to bývá často také jablkem sváru.

Sousedské spolužití není jediné slabé místo

Jak už jsme psali, záleží, jestli máte vyhlédnutý byt v zástavbě v původním stavu, nebo tam již proběhla nějaká rekonstrukce. To je rozhodující. Pokud byste měli kupovat byt v neudržovaném sídlišti, pořídíte jej pravděpodobně hodně levně. Ale musíte k tomu přičíst náklady na rekonstrukci vlastního bytu a vyšší příspěvky do fondu oprav společenství vlastníků, které celý blok spravuje, protože domy pravděpodobně dřív nebo později čekají opravy fasády, výměny oken, možná rozvodů ap.

V nezrekonstruovaném domě s netěsnícími okny, dveřmi, vydrolenými panely vás čekají také vyšší náklady za unikající energii. A můžete se také potkat s nesouhlasem některých sousedů, což může případnou nezbytnou rekonstrukci zkomplikovat a oddálit. Rekonstrukce s sebou také nese zvýšený pohyb řemeslníků ve společných prostorách, větší prašnost a nepořádek a vyplývající ze stavebních úprav.

Pokud si budete chtít předělat něco ve svém bytě sami, pak vězte, že vrtat do panelů je téměř nemožné. Překopat elektřinu nebo přivrtat poličku je nadlidský výkon a v zájmu zachování vašeho duševního zdraví je lepší se do toho nepouštět. A dostáváme se také k tomu, že panelová výstavba je v podstatě unifikovaná. 3+1 v Praze bude vypadat stejně jako 3+1 v Olomouci.

Kohokoli navštívíte, budete mít pocit, že jste ve svém vlastním bytě. Betonové moduly neumožňují dispoziční změny, jste tedy vlastními úpravami značně limitováni. Je to o to horší, že na rozdíl od cihlových domů bývá byt o stejném počtu pokojů výrazně menší, takže si ani nemůžete dovolit například jeden z pokojů přepažit a vytvořit si tak další místnost.

S metráží se to v praxi má tak, že byt 3+1 je pro 3-4 člennou rodinu malý a pro dva zase velký. Navíc panelové byty nedisponují téměř žádnými úložnými prostory, občas sice můžete někde nalézt na patře ke každému bytu malou komoru, ale to jsou spíš výjimky. Většinou ale mají panelové domy suterén rozdělený na příslušný počet sklepních kójí, a ve společných prostorách, kde dříve bývala prádelna, v dnešní době jsou využívány jako kolárna, kočárkárna ap.

Je třeba ale počítat s tím, že suterén je odlehlá nehlídaná část domu, a že v této místnosti se pohybuje spousta lidí z domu, a tak se občas může někomu něco ztratit. Divili byste se: v panelácích se někdy ztrácejí i boty na chodbě.

Samostatnou kapitolou je v panelákových bytech umakartové jádro. Je to zminimalizovaný nevětratelný prostor uprostřed bytu, obehnaný deskami polepenými kartonem, do kterého se vtěsná koupelna i záchod. Při vědomí toho, že se v koupelně nebo záchodě nebudete moct otočit, při troše dobré vůle se do jádra dá umístit i pračka. Malá. Jste rádi, že někam umístíte poličku na šampon a háček na ručník.

A jestli jsme mluvili o celkové hlučnosti v panelových stavbách, o umakartovém jádru to platí dvojnásob. Soukromí a intimita velmi malá. Kartonové desky jsou tenké, nestabilní, prohýbají se, praskají, jsou křehké, odštipují se. Nosnost mají malou a v takovém prostředí jsou náchylné k vlhnutí a plesnivění. Renovace je celkem nákladná. Zlaté české ručičky fádní design umakartu tapetovaly, natíraly, a i dnes se nabízí levná improvizace při zachování původních desek.

Se současnou nabídkou obkladů se dá i z umakartového jádra vyloudit moderně vypadající prostor, ale umakart zůstane umakartem. Nákladnější varianta (ale litovat jí nebudete) obnáší umakartové jádro vybourat a vystavět znovu a přitom využít každého centimetru navíc, o který byste si tento prostor mohli rozšířit. Při té příležitosti můžete sáhnout i do odpadů, přizpůsobit si elektřinu ap.

A kdybyste se do přestavby neodvážili pustit sami, existuje spousta firem, které rekonstrukci jádra zrealizují na klíč, nebo vám aspoň poradí, nabídnou inspiraci, jak z panelového bytu vydolovat to nejlepší v tom nejmodernějším duchu.

Další vadou na kráse je vyšší spotřeba energií. Pokud celý objekt neprojde revitalizací, poctivým zateplením, výměnou oken a současně i dveří na balkonech a lodžiích, každou netěsnost a škvíru pocítíte při konečném vyúčtování tepla. Je to o to horší, že jednotlivé bytové bloky na panelovém sídlišti nemají vlastní kotel nebo čerpadlo, jsou převážně napojené na vzdálenou teplárnu.

Dodávky tepla se dají minimálně regulovat a v kombinaci se zastaralými rozvody ve stupačkách bývají ztráty veliké. Součástí rekonstrukcí těchto bloků bývá i výměna těchto rozvodů a osazení jednotlivých radiátorů měřicími regulačními ventily. Aspoň to.

Tohle všechno ale musí někdo zaplatit. Kdo? Nájemník, vlastník bytu. I když máte byt v soukromém vlastnictví, vždycky budete pravidelně přispívat do nějakého fondu společenství vlastníků. Občanský zákoník stanovuje pravidla pro jeho založení a fungování. Je to spravedlivé. Investice do vašeho bytu je jedna věc, financování oprav společných prostor je druhá věc.

Je to spravedlivé relativně. Jak už to máme v povahách, ti, kteří bydlí v přízemí nebo v prvním patře, většinou argumentují, že výtah nepoužívají, tak proč by se měli na jeho opravě/obnově podílet.

Hromadnou výměnu oken (za výhodnější cenu, kterou je schopné společenství vlastníků vyjednat) někteří majitelé bytů blokují, chtějí si okna vyměnit sami, chtějí jiná okna, než všichni ostatní, nebo objektivně nemají sami dost finančních prostředků. Není tajemství, že čím více lidí – a že jich v mnoha patrových domech může být, tím obtížnější je najít shodu, nebo aspoň přijatelný kompromis.

Kvůli několika jednotlivcům se jednání protahují, rekonstrukce váznou, ztráty se prohlubují… Jestli nejste dostatečně otrlí, neumíte jednat s lidmi a nemáte pevné nervy a trpělivost, rozhodně se v bytovém výboru nebo ve společenství vlastníků neangažujte.

Před koupí bytu v paneláku se tedy nenechte unést zdánlivě nízkou cenou (i když v každém případě bude nižší, než dispozičně srovnatelný byt cihlový). Zjistěte, zda panelový dům, ve kterém se váš vyhlédnutý byt nachází, již prošel rekonstrukcí/revitalizací – a v jakém rozsahu…

Pokuste se od předchozích majitelů dobrat posledního vyúčtování energií, nejlépe za poslední dva tři roky. Zjistěte si výši příspěvku do fondu oprav. Podtrhněte, sečtěte, a měli byste dostat informaci, zda se koupě panelového bytu vyplatí a je opravdu tak výhodná, jak se na první pohled jeví.

Cihlový byt

V porovnání s bytem panelovým vychází cihlová zástavba podstatně lépe. Ne cenově, ale má to vysvětlení. Už jenom proto, že počet zainteresovaných osob je podstatně nižší. Cihlové bytovky se nestavěly bůhvíjak vysoké, počet bytů na patře je také menší, to znamená, že se dá mluvit s přimhouřením oka o jakémsi pocitu většího soukromí.

Také rozhodování o společných investicích by mělo být snazší. I v tomto případě totiž bytové bloky spravuje nějaké společenství vlastníků a ze společného fondu oprav zajišťují potřebné úpravy a opravy – menšího nebo většího rozsahu. Přinejmenším nejspíš ušetříte za rekonstrukci výtahu, protože cihlové bytové domy vzhledem k menšímu počtu pater výtahy většinou neprojektovaly.

Což se může jevit jako drobné minus. Když vám bude třicet, tělocvik do čtvrtého patra nejspíš přivítáte v rámci udržování své tělesné kondice, ale i vám roky poběží, a až vám bude šedesát, budete si sakra dávat pozor, jestli jste při odchodu z bytu něco nezapomněli, abyste se nemuseli ta čtyři patra vracet. On bude stačit víkendový nákup, kdy se čtyřmi taškami v rukách budete počítat každý schod. A to nemluvě o okamžiku, kdy do bytu ve čtvrtém patře budete krkolomně stěhovat nábytek.

To je chvíle, kdy byste do fondu oprav radostně bez mrknutí oka vložili jednorázově všechny své úspory, jen aby někdo to po čertech těžké piano vyvezl nahoru. Ale tak jako panelové domy procházejí rekonstrukcemi, cihlové rovněž. V případě stavebních úprav a revitalizací firmy už myslí i na to a výtahy přistavují. Zvenku, jiných možností nemaje… Vycházejí tak vstříc maminkám s kočárky, starším lidem s nákupy a vůbec trendy požadavkům na moderní bydlení.

Nezřídka bytové domy disponují nějakým – byť omezeným – počtem parkovacích míst, stání, nebo dokonce garážemi. A v poslední době je patrná snaha o souznění s přírodou, takže pokud je kolem prostor, vznikají bylinkové nebo květinové záhony kolem bloků, o které se nájemníci společně starají a společně je užívají k setkávání i relaxaci.

V porovnání s panelovou výstavbou díky použitému materiálu cihlové domy byly stavěny bytelně, to znamená, že jejich životnost je podstatně vyšší. Cihlové bytovky postavené ve stejném období jako panelákové bloky bývají v podstatně lepším stavu. I když po výměně oken nejedna stavba také volá. Mívají také nějaké zateplení poplatné tehdejším technologiím, a fasádu.

Výdaje na energie jsou tak výrazně nižší. Jsou nižší i proto, že na rozdíl od odebírání tepla celého velkého panelového sídliště z teplárny, mají cihlové domy své čerpadlo nebo kotelnu a vytápějí daleko menší počet objektů. Cihlová bytová zástavba nebyla tak rozsáhlá jako panelová sídliště. Jsou ovšem případy hodně starých cihlových domů s vysokými stropy, kde jsou tepelné ztráty vyšší právě z těchto důvodů.

Cihla sama o sobě je lepší izolant a díky silnějším stěnám vyhovuje lépe i zvukově, respektive propouštěním hluku. Nehrozí tedy, že byste věděli úplně o každém šustnutí ve vedlejším bytě a sami nemusíte mít obavy, že rozumným večírkem s přáteli na sebe neupozorníte sousedy a ti neupozorní policii.

Ani cihlové byty se ale nevyhnou vlhkostem, plísním… Záleží na tom, jak poctivě a z jakých materiálů byla původní výstavba zrealizována. Od toho se odvíjejí celkové rozsahy a náklady na případné rekonstrukce. Současné materiály a technologie ale jdou naproti energetickým a ekologickým požadavkům, a tak bydlení v cihlovém bytě zrekonstruovaného objektu může být velmi kvalitní. To se ovšem promítne i do pořizovací ceny.

Cenu bytů také ovlivňuje lokalita, ve které se nacházejí. Zatímco panelová výstavba se odehrávala na periferiích, cihlové domy najdete hlavně ve vnitřních čtvrtích nebo v centru měst. Jste tedy nadosah nakupování, zábavě, kultuře, sportování i a pracovním příležitostem a zároveň i většímu hluku z okolních barů a restaurací. Máte při ruce městskou dopravu, školy, školky, zdravotní zařízení, poštu i úřady. To vše jsou aspekty, které cihlový byt povyšují i na investici.

Na hodnotě neztratí. Pokud byste se jej rozhodli prodat, nejen, že byste neměli přijít o vložené peníze, ale je vysoce pravděpodobné, že bude-li byt v dobrém technickém zrekonstruovaném stavu, jeho cena bude v současné neuspokojené poptávce po bydlení stoupat. Cihlový byt se také v porovnání s panelovým mnohem lépe pronajímá.

Kouzlo cihlových bytů spočívá i v jejich rozmanitosti. Zejména byty ve starých zástavbách v centrech měst nabízejí překrásné prostorné zajímavě členité byty s komůrkami, vysokými stropy, velkými chodbami… Poskytují neomezený prostor pro kreativitu při zařizování, stavebních úpravách.

Duše vášnivého bytového architekta se musí tetelit blahem! Kdo měl někdy možnost vstoupit do starého bytu na Vinohradech, nemůže popřít, že to v něm zanechalo dojem. Zejména v Praze jsou některé staré byty prodchnuté duchem a slávou některých známých osobností, a to jim dává punc výjimečnosti, originality, možná i nostalgie.

Stavební úpravy jsou snadné, do cihly se opravdu vrtá lépe než do panelu. Takže záleží jen a jen na vaší fantazii a vkusu, co z takového prostoru vydolujete. V porovnání s panelovými byty bývá výměra cihlových bytů větší a vy si tak můžete dovolit i změnu dispozice obývaného prostoru posunutím příček nebo vytvořením nových předělů a úložných prostor.

Vysoké stropy umožňují vestavbu patra, ať už ho využijete jako pracovní prostor, ložnici nebo knihovnu… Nejen že si rozšíříte obytnou plochu, ale svůj životní prostor oživíte dominantním zajímavým prvkem. Počítejte ale s tím, že jestli vám někdo nenasytně polyká výdaje za energie, jsou to právě vysoké stropy.

Lámání chleba

Sami vidíte, že důvodů pro i proti je spousta. Nedá se jednoznačně říct, která varianta je ta správná. Každému vyhovuje v různém věku něco jiného. Jinak se budete rozhodovat jako student, jinak jako někdo, kdo v brzké době plánuje založit rodinu. Jiné nároky mají lidé v produktivním věku s odrostlými dětmi a jiné požadavky na bydlení mají senioři. Rozhoduje finanční situace i vaše řemeslné dispozice.

Ať je to jak chce, než se definitivně odhodláte ke koupi, v obou případech se zajímejte technický stav bytového domu, zda je před rekonstrukcí nebo po, případně v jakém horizontu se plánuje. Pokuste se získat vyúčtování energií, nejlépe za dva tři roky zpátky. Zjistěte kontakt na příslušné společenství vlastníků, spoustu informací včetně té o výši příspěvku do fondu oprav získáte právě tam.

Přehled těch nejvýraznějších rozdílů, o kterých byla řeč, jsme pro vás shrnuli v přehledné tabulce.

Ať už ale budete bydlet kdekoli, útulný domov a laskavou pohodu tvoříte vy a vaši nejbližší. Přejeme šťastnou volbu!

Potřebujete udělat nezávazně posudek tržní ceny nemovitosti?