
Chystáte se prodat nebo rekonstruovat dům, otevřete složku s dokumenty a zjistíte, že v ní chybí projektová dokumentace. Případně objevíte jen několik starých výkresů, které už dávno neodpovídají tomu, co skutečně stojí.
Podobná situace není u starších nemovitostí ničím neobvyklým. Dokumentace se mohla ztratit při stěhování, poškodit nebo ji předchozí majitel jednoduše nepředal. Jenže podle stavebního zákona má vlastník stavby povinnost uchovávat dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému a povolenému provedení.
Pokud potřebné podklady chybějí nebo nejsou použitelné, řešením může být pasport stavby. Nejde přitom jen o další papír do šuplíku. Pasport je technickou pamětí domu, která může usnadnit údržbu, rekonstrukci i budoucí prodej. Chybějící dokumentace totiž patří mezi komplikace, které se často objeví až během přípravy domu na prodej.

Pasport stavby je zjednodušená dokumentace skutečného stavu již existující stavby. Zachycuje především její umístění, rozměry, dispozici, způsob užívání jednotlivých prostor, základní konstrukční řešení a napojení na technickou infrastrukturu. U rodinných domů se v praxi používá i označení „pasport domu“, zákonný pojem je však pasport stavby.
Na rozdíl od projektu nové stavby neukazuje, co se teprve postaví. Popisuje to, co už skutečně stojí.

Pasport není stavebním povolením, kolaudačním rozhodnutím ani průkazem energetické náročnosti budovy. Nenahrazuje ani odbornou kontrolu vad nemovitosti. Pokud potřebujete zjistit stav střechy, izolací, konstrukcí nebo rozvodů, slouží k tomu posouzení technického stavu nemovitosti.
Důležité je také rozlišit chybějící dokumentaci od nepovolených stavebních změn. Pasport řeší dokumentaci stavby, která byla povolena; sám o sobě nemůže legalizovat nepovolenou přístavbu, nástavbu nebo jinou změnu.
(Základní obsah pasportu vymezuje § 158 odst. 3 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., podrobné náležitosti potom stanoví § 9 a příloha č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb).
Nemusí. Povinnost vlastníka nespočívá v tom, že by si každý musel automaticky objednat nový pasport. Vlastník má podle § 167 stavebního zákona po celou dobu existence stavby uchovávat příslušnou ověřenou dokumentaci, rozhodnutí, souhlasy a další důležité doklady. Pokud má úplnou dokumentaci, která odpovídá skutečnému a povolenému provedení stavby, pasport pořizovat nemusí. Pokud se však dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena, § 245 stavebního zákona ukládá vlastníkovi povinnost pořídit pasport stavby.
Jiná situace nastává, pokud výkresy sice existují, ale skutečné provedení domu jim neodpovídá. Potom je potřeba zjistit, zda byly pozdější změny řádně povoleny. Právní stav nemovitosti patří mezi nejdůležitější věci, které je vhodné prověřit také před koupí prvního bydlení.
Pasport se nejčastěji pořizuje v následujících situacích:
Chybějící dokumentace bývá častým problémem zejména u domů, které během let prošly několika přestavbami. Pokud plánujete rekonstrukci starého domu, může být zaměření a zakreslení současného stavu jedním z prvních kroků přípravy.
Oficiální informace o situacích, ve kterých se pasport řeší, najdete také na Portálu veřejné správy.
Zákonná povinnost je pouze jedním z důvodů, proč mít dokumentaci v pořádku. Pasport má pro vlastníka také velmi konkrétní praktické využití.
Pasport není automaticky povinnou přílohou každé kupní smlouvy. Povinnost vlastníka uchovávat dokumentaci však existuje nezávisle na tom, zda se dům právě prodává.
Právě při prodeji se často ukáže, že:
Tyto nesrovnalosti mohou začít řešit kupující, jeho advokát, odhadce, technický inspektor nebo financující banka. Prodej se následně může zpozdit právě ve chvíli, kdy už obě strany počítají s konkrétními termíny.
Proto doporučujeme dokumentaci prověřit ještě před zveřejněním nabídky. Podobné problémy popisujeme také v přehledu, na co si dát pozor při prodeji domu.
Technický a právní stav navíc patří mezi faktory, které mohou ovlivnit atraktivitu i výslednou cenu nemovitosti. Při dokončení prodeje je vhodné předání důležitých dokumentů zaznamenat také do předávacího protokolu nemovitosti.
Podrobný obsah pasportu stanoví § 9 a příloha č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb. Rozsah musí odpovídat druhu, velikosti a účelu konkrétní stavby.
Základ tvoří následující části:
Obsahuje identifikační údaje o stavbě, vlastníkovi a zpracovateli. Uvádí se také dostupné podklady, související rozhodnutí a případně pravděpodobný rok dokončení stavby.
Zachycuje umístění stavby na pozemku a její odstupy. Pokud chcete nejprve porovnat stavbu s veřejně dostupnými údaji, může vám pomoci náš návod, jak hledat v katastru nemovitostí.
Obsahuje výkresy skutečného provedení v rozsahu odpovídajícím dané stavbě. Obvykle půjde zejména o půdorysy, řezy a pohledy. Ve výkresech se popisuje také způsob užívání jednotlivých prostor, místností a zařízení.
Podle konkrétního případu mohou být součástí také geodetické podklady, geometrický plán nebo dokumentace potřebná pro digitální technickou mapu.

Pasport může zpracovat autorizovaný projektant. Stavební zákon zároveň umožňuje jeho zpracování také osobě, která má:
Přesné kvalifikační požadavky najdete v § 156 odst. 2 stavebního zákona.
Pokud jsou potřeba výsledky zeměměřických činností, musí příslušnou část řešit osoba s odpovídajícím oprávněním.
Zpracovatele nevybírejte pouze podle nejnižší ceny. Měl by dokázat rozpoznat, zda řeší jen chybějící dokumentaci povolené stavby, nebo zda se ve skutečnosti objevují nepovolené změny, které bude potřeba vypořádat jiným postupem.

Konkrétní postup se může lišit podle stáří, velikosti a složitosti stavby. Obvykle ale zahrnuje následující kroky:
Pro žádost o ověření pasportu není stanoven povinný formulář. Podání lze podle FAQ Ministerstva pro místní rozvoj učinit v listinné podobě nebo datovou schránkou.
Cena zpracování není stanovena zákonem a může se výrazně lišit. Ovlivňuje ji zejména:
U rodinného domu se cena zpravidla pohybuje v nižších desítkách tisíc korun. Jednoduchý objekt může stát méně, rozsáhlý nebo členitý dům naopak výrazně více. Přesnou nabídku může zpracovatel připravit až po seznámení se stavbou a dostupnými dokumenty.
Za samotné ověření pasportu stavebním úřadem uvádí Portál veřejné správy správní poplatek 1 000 Kč.
Pokud vlastník neplní svou povinnost, může mu stavební úřad pořízení pasportu nařídit a stanovit lhůtu k nápravě.
Za porušení některých povinností vlastníka podle § 167 stavebního zákona může být uložena pokuta až 400 000 Kč. Tato částka ale představuje maximální možnou hranici, nikoliv automatickou nebo běžnou pokutu za každý chybějící výkres.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že uložení pokuty není automatické. Vlastníka úřad zpravidla nejprve upozorní a vyzve k doplnění dokumentace nebo pořízení pasportu. Pokuta je až krajním řešením, zejména pokud majitel na výzvy nereaguje.
V praxi může být ještě nepříjemnější, když se problém objeví těsně před prodejem, čerpáním hypotéky nebo začátkem rekonstrukce. Chybějící dokumentace potom znamená zdržení v situaci, kdy už na vyřízení čekají další lidé.
Pasport stavby pouze dokumentuje skutečný stav. Nemůže zpětně povolit nepovolenou přístavbu, nástavbu, změnu dispozice ani změnu způsobu užívání. To, že je určitá část domu zakreslena v pasportu, ještě neznamená, že byla povolena.
Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že pasport nemůže sloužit jako prostředek legalizace nepovolené stavby. Jeho smyslem je nahradit chybějící dokumentaci stavby, která byla v minulosti povolena.
Pokud skutečný stav neodpovídá povolené dokumentaci, je potřeba nejprve zjistit, zda byly změny řádně schváleny. Nepovolené části se řeší samostatným postupem podle stavebního zákona, typicky v souvislosti s dodatečným povolením. Podobná rizika mohou nastat také u nezkolaudované nemovitosti, která není oprávněna k zamýšlenému způsobu užívání.
Projděte si následující otázky:
Základní údaje o nemovitosti můžete ověřit v Nahlížení do katastru nemovitostí. S jeho používáním vám pomůže také náš návod Jak hledat v katastru nemovitostí.
Pozor ale na to, že samotná shoda s katastrální mapou nepotvrzuje úplný stavebněprávní stav domu. Pokud máte pochybnosti, obraťte se na projektanta nebo příslušný stavební úřad.
Není automatickou přílohou každé kupní smlouvy. Prodávající však má mít dokumentaci stavby v pořádku a nový vlastník ji bude muset dále uchovávat. Je proto vhodné vyřešit její absenci ještě před zahájením prodeje.
Záleží na velikosti a složitosti objektu, dostupnosti podkladů a vytížení zpracovatele. Samotné zpracování může trvat několik dnů až týdnů. Další čas může zabrat ověření stavebním úřadem nebo požadované doplnění.
Autorizovaný projektant nebo další osoba splňující kvalifikační požadavky § 156 stavebního zákona. Potřebné zeměměřické práce musí zpracovat příslušně oprávněná osoba.
Pokud se potřebné podklady skutečně nedochovaly, zpracovatel vychází ze zaměření stavby a dalších dostupných informací. V průvodním listu lze uvést pravděpodobný rok dokončení a dochované podklady.
Není. Pasport popisuje skutečné provedení stavby. PENB hodnotí její energetickou náročnost. Více najdete v článku o průkazu energetické náročnosti budovy.
Chybějící dokumentace nemusí znamenat neřešitelný problém. Čím dříve ale zjistíte, v jakém stavu jsou podklady k vašemu domu, tím více času budete mít na klidné řešení.
Ideální chvíle není až několik týdnů před podpisem kupní smlouvy nebo těsně před plánovanou rekonstrukcí. Včasné prověření dokumentů může odhalit nesrovnalosti, které by později zdržovaly celý obchod.
Plánujete prodej domu a nejste si jistí, zda máte všechny potřebné dokumenty? Ozvěte se nám. Pomůžeme vám prověřit podklady, upozorníme na možné komplikace a doporučíme další postup ještě před zahájením prodeje.