Topení a radiátory: podrobný průvodce

V dnešním článku se koukneme na to, jaké topení vybrat, pokud váháte a sami nevíte, co přesně by pro vás mohlo být to pravé. Podíváme se také na rozdíly a některé výhody a nevýhody.

Ze začátku je důležité zamyslet se nad tím, co od topení očekáváte. Je jasné, že to bude v první řadě teplo, ale dál? Hledáte spíše něco klasického a nevadí vám, že pod oknem bude radiátor, či přímotop? Nebo chcete vyloženě vzhlednější styl topení, který nebude vidět, tudíž ho nalezneme v podlaze?

Radiátory

Jedná se o velmi důležitý produkt v domácnosti, mnozí by si bez radiátorů nemohli bydlení představit. Ve starších domácnostech, kde se netopí tuhým palivem, jsou radiátory typické. Jaké jsou ale jejich výhody a nevýhody? Pojďme se na ně podívat.

Jako první si představíme to, co v radiátoru probíhá. Jestliže vybíráte druh tepla, je ideální porozumět i procesu, který se děje uvnitř. Označujeme ho jako výměník s velkým povrchem, kterým následně ohřívá vzduch v místnosti.

Záleží na uspořádání a provozní teplotě, se část tepla předává také sáláním – tzv. infračerveným zářením. To má za následek ohřívání zdí a stěn přímo v místnosti.

Tepelná účinnost závisí hlavně na jeho povrchu a tvaru. Aby se dosáhlo největšího povrchu, bývá tvořen svislými žebry s podélnými průduchy – tento způsob podporuje přirozenou cirkulaci vzduchu. Žebrový radiátor ovšem zabírá sám o sobě dost místa, proto se dnes využívají spíše ploché z ocelového plechu.

Aby byla účinnost radiátoru co nejvyšší, je důležité vhodné umístění. Pevné radiátory umisťujeme dolů na stěnu (blízko podlahy). Pod oknem je ideální místo, pro cirkulaci vzduchu.

Z okna vychází studený vzduch, který se radiátorem ohřeje a vystoupá ke stropu. Pro vhodnou cirkulaci nesmí přes radiátor nic vadit – záclona nebo prádlo na topení.

Radiátor ústředního topení

V ústředním či etážovém vytápění je radiátor tepelným výměníkem, ve kterém proudí nahřátá voda – u starších domů se využívala i vodní pára z kotle.

Žebrové radiátory jsou sestaveny sešroubováním ocelových, hliníkových či litinových žeber, která svým uskupením a tvarem pomáhají proudění okolního vzduchu.

Mají vysokou životnost, ale naneštěstí jsou dost velká, tudíž zabírají hodně místa a obsahují velké množství vody, která se pomalu rozehřívá.

V dnešní době je nahradily deskové radiátory, které jsou ploché a svařené z hliníkových či profilovaných ocelových plechů. Ovšem to neznamená, že je už nikde nenajdete.

Co se v radiátoru děje při zapnutí topení? Teplá voda vstoupí do radiátoru horní trubkou, a když se voda ochladí, odchází trubkou v dolním okraji zpět do kotle, kde se opět nahřívá.

Můžeme si všimnout kohoutu (vstup do radiátoru), nebo termostatovým ventilem, kterým regulujeme průtok vody. Na nejvyšším místě každé topné větve najdeme odvzdušňovací ventil, kterým upouštíme vzduch z radiátoru.

Jestliže měníte starý radiátor za nový a nevíte si rady, máme pro vás srozumitelný návod od Hornbachu. Je v něm doplněn postup o obrázky, tudíž se nemusíte strachovat, že uděláte něco špatně.

Nezapomínejte však, že je důležité topnou soustavu vypustit – aby vám nezačala téct voda všude při demontáži. Tudíž výměnu plánujte mimo topnou sezónu, klidně těsně před ní.

Olejový radiátor

Tento typ radiátoru bychom mohli zařadit spíše do elektrických přímotopů. Je složené z ocelových žeber, které nejsou naplněny vodou, ale olejem (i po vypnutí drží olej dlouho teplo).

Olej se ohřeje elektrickou odporovou spirálou. My můžeme tuto teplotu regulovat na vestavěném termostatu (na radiátoru).

Díky tomu, že má v sobě olej, má povrch radiátoru příjemnou teplot. Pro lepší vytápění někdy bývá doplněn vestavěným ventilátorem.

Hodí se do malých či středně velkých místností. Svojí schopností držet teplo déle než například přímotopy se řadí na vyšší příčku. Jakou velikost ale může vytopit?

V tomto případě platí, čím větší výkon a větší počet žeber, tím větší místnost vytopí. Nedá se obecně říci, kolik vytopí „jedno žebro“, protože je vše závislé i na výkonu.

Velkou výhodou může být i fakt, že nevíří, ale ani nevysouší vzduch. Je téměř bezúdržbové, na rozdíl od klasických radiátorů. Je velmi tichý a velká část modelů je vybavena kolečky pro lepší manipulaci.

Nevýhodou je určitě delší doba nahřívání, ovšem pokud se nejedná o hlavní zdroj tepla, není to nic, co by vás rozhodilo. Jelikož je to elektrický radiátor, který jsme zařadili spíše do kategorie přímotopů, vyšší odběr elektřiny vás nemine.

Na rozdíl od přímotopu je ovšem tento radiátor těžší. Klasický menší přímotop můžete vzít do jedné ruky, ovšem tento radiátor je těžší. Přenášení mezi patry může být náročnější.

Olejový radiátor (zbozi.cz)

Plynové topidlo

Plynová topidla včetně ohřívačů, které využívají propan-butanovou láhev, která má ve svém těle skrytou konstrukci topidla. Největší výhodou tohoto topení je, že nejste závislí na elektrické energii.

Avšak je důležité, abyste používali ohřívače a zářiče jen v dobře větraných prostorách.  Toto topení je úplně ideální na ohřívání vzduchu například na terasách, altánech nebo zimních zahradách

Plyn ale můžete použít i přímo v domě. Výhodou je cena nízká cena plynu 1kWh, která vychází dvakrát až třikrát levněji než stejné množství elektřiny. Pro koho se takové topení hodí?

Jestliže přemýšlíte o výměně a přechod na plyn, zohledněte tyto body – tepelné ztráty objektu, velikost vytápěné plochy, pořizovací náklady na nový plynový kotel, servisy, kolik času je potřeba na zatopení, dostupnost paliva a také počet osob, které obývají vaši domácnosti.

Důležité je přemýšlet nad tím, že pokud máte novostavbu – pasivní nebo nízkoenergetický dům – investice se vám pravděpodobně nevyplatí. Důvodem je nízká spotřeba energií, kterou by převýšila koupě nového kotle a servis. V tomto případě se vyplatí vytápět elektřinou.

Naopak u starších domů, které mají vyšší tepelnou ztrátu – domy s vysokou roční spotřebou energií z důvodu nezateplení. Za 1kWh totiž zaplatíte 1,5-2 Kč, což je cena velice příznivá.

V tomto případě určitě ušetříte oproti elektřině, i když pořizovací cena kotle bude další náklad do vaší kasičky.

Na kámen můžete narazit v případě, že se u vašeho pozemku žádná plynová přípojka nevyskytuje. Ne v každé obci se vyskytují a je důležité se o tom případně informovat na úřadě.

Plynová přípojka stojí několik tisíc korun a je s tím spojena i byrokratická zátěž. Cena za kondenzační kotel šetrnější k životnímu prostředí vyjde od 25-70 tisíc korun.

Cena je odlišná v závislosti výkonu, typu a také funkci pro ohřev teplé vody.  Výhodou je, že stát přispívá na výměnu kotle v rámci dotaci Zelená Úsporám. Dotace je v rozsahu 30-100 tisíc. Nebo můžete využít kotlíkových dotací.

Je důležité brát na mysli revize, kde by se vám mohla stát nehoda při špatné funkci plynového kotle. Životnost při pravidelných revizích je 15-20 let. Ovládání je jednoduché a zapnete ho tlačítkem na termostatu nebo pomocí aplikace. Takže už žádné dlouhé zatápění.

Porovnání energií k 30.8.21 – rodinný dům s podlahovou plochou 150m2, pro 4 člennou domácnost a tepelná ztráta 7kW – zdroj: srovnejto.cz

 

LÁKÁ VÁS PRÁCE REALITNÍHO MAKLÉŘE? POŠLETE NÁM ŽIVOTOPIS …

Naftové topení

Jak topit i bez elektřiny? Jde to, využijte naftové topení. Ale kdy je toto topení vhodné? Ideálně k vytápění hal, dílen a garáží nebo jakýkoliv nebytových prostor.

V tomto případě je rozhodně důležité dávat pozor na to, abyste topili jen v dobře odvětrávaných místnostech. V tomto případě můžete velmi lehko přijít k úhoně. Topidla a turbíny jsou rychlé a účinné díky svému vysokému výkonu.

Nikdo nechce dopadnout jako ve filmu Drahé tety a já, kde jim místo nafty nalijí do kanystru benzín. Ostatně na výsledek se můžete v tomto milém filmu kouknout samy.

Tento styl topení je vhodný i pro stany, karavany, lodě, kabiny vozů a jeho nákladový prostor. Bývá velmi tiché a má nízkou spotřebu nafty.

U těchto typů bývají i pojistky proti vybití baterie. Luxusnější provedení může obsahovat i led display nebo dálkové ovládání. Stejně tak lze nastavit i čas, kdy se má zapnout i vypnout.

Vy samy si nastavíte, jakou teplotou má topidlo vytopit objekt a následně ji plynule udržuje. Je jednoduše přenosné a středně velké, tudíž se nemusíte bát, že by se vám nevešlo na cesty, případně nevytopilo požadovaný objekt. I v tomto případě záleží na výkonu pořizovaného topidla.

Naftové topení (expondo.cz)

Přímotop

Topení přímotopem nebo–li teplovzdušným topidlem se řadí mezi typy krátkodobého tepla. Jsou ideální na zahřátí jednoho konkrétního místa v místnosti nebo celé místnosti (otáčecí přímotopy).

Z elektřiny se energie převádí na teplo díky odporovým článkům. To pak ventilátorem vypouští do místnosti. Jejich velkou výhodou je určitě pořizovací cena, přenosnost a v některých případech i velikost, která je ovšem sporná.

Můžete jej využít i v případě, že Váš kolega v kanceláři miluje větrání a vy ne.  Pokud ho správně nasměrujete, bude vzduch proudit pouze na vás, tudíž ani vašeho kolegu nebude otravovat.

Jak jej vybrat? Pojďme si na začátku říci, že přímotopy mohou být jako hlavním zdrojem, ale i dodatečným, tzv. vedlejším.

Jestliže potřebujete zahřát menší místnost, ve které například nebýváte pravidelně a navštěvujete ji jednou za čas, určitě ničím neuškodíte, pokud si koupíte přímotop do zásuvky.

Vyjde to levněji než nechat udělat nové topení nebo krb. Některé se prodávají už od pěti set a dokáží zázraky. Ovšem každá strana má rub i líc.

Jako vedlejší jej můžete využívat při topení hlavním zdrojem, jestliže chcete zahřát jedno konkrétní místo.

Pojďme se celkově podívat na klady a zápory přímotopu. Téměř okamžitě po zastrčení do zásuvky vytváří teplo, tudíž nemáte dlouhé prodlevy, než se zahřeje.

Má nízkou pořizovací cenu, tudíž vhodná i jako vedlejší nebo náhradní zdroj – nikdy nevíte, co se může stát. Mohou se poškodit elektrické kabely u topení a vy budete muset využít jiný zdroj.

Jsou lehké a jednoduše přenosné. Můžete každých 10 minut měnit, kam jej postavíte. Je zcela na vás kde ho chcete mít, je vázaný pouze na zásuvku.

Některé modely umí zázraky – natáčí se do stran, tudíž vytopí menší místnost. Negativem je ovšem to, že nemá žádnou akumulační schopnost, v momentě, kdy jej vypnete, zchladne (přestane vyrábět) a teplo v místnosti vydrží kratší dobu než jiným zdrojem vytápění.

Nevýhodou může být i proudění vzduchu, kdy víří prach, což není dobré pro alergiky. Bere si hodně energie, to vás na konci roku může také zaskočit.

Podlahové topení

V posledních letech jedno z nejčastějších pořizovaných topení. Ve světě i u nás je hitem, ale proč? Odpověď je jednoduchá. Je vzhledné – je pod podlahou, tudíž nemáte nikde v interiéru nevzhledné krabice vypouštějící teplo.

Dá se jednoduše zapojit i na tepelné čerpadlo, které je v dnešní době taktéž velmi trendy. Existují dva typy – elektrické a teplovodní. Elektrické jsou vhodnější pro nové domy nebo novější, které nemají tak velké tepelné ztráty.

Naopak teplovodní se vyplatí u starších domů, které tepelné ztráty mají.

Obvykle ženy a starší lidé trpí na studené nohy. Někdy to může být příznakem vážné nemoci, někdy to je ale bohužel něco, s čím se člověk narodí. I proto je skvělé podlahové topení.

Tím, že je pod podlahou, dokonale ji protopí a vy budete chodit pouze po teplé podlaze. Logickým faktem je i to, že jestliže vlastníte radiátory nebo přímotopy, teplo jde z určité výšky směrem nahoru – teplo se drží v místnosti vždy nahoře a dole proudí chladnější vzduch. Dokud dostatečně nevytopíte celou místnost, nebude teplý vzduch klesat.

Ovšem pokud ho budete vypouštět už od podlahy, nikdy se vám nestane, že budete stát na studeném. Ať už se jedná o rekonstrukci či novostavbu, nikdy nešlápnete vedle. Navíc i podlahové topení zvyšuje cenu nemovitosti. Pojďme se na něj kouknout zblízka.

Při tomto vytápění nemovitosti máte jistotu, že se nebude vířit prach a proto je vhodné i pro alergiky. Díky tomu, že je vytápěna celá podlaha a není vytápěna pouze část, nikde nenaleznete studené místa v pokoji.

Dostanete perfektně vytopenou podlahu za úspornější cenu. Je vhodné i pro rodiny s malými dětmi, které si hrají na podlaze. Nemusíte se bát, že nastydnou.

Toto topení zajišťuje optimální vertikální i horizontální rozložení teplot v místnosti. Teplota mezi podlahou a vzduchem je rozdílná pouze o 3-4°C. Vytápění průměrně na 32°C (aby se dosáhla ideální teplota) je velmi ekonomicky úsporné na rozdíl od radiátorům, které sálají velké teplo – až do teploty 80°C.

(estav.cz) Podlahové topení – teplovodní

Jak odvzdušnit topení?

Jestliže slýcháte prapodivné zvuky z topení, či slyšíte v topení vodu téct, značí to, že máte vzduch v radiátoru, tzv. zavzdušněné topení. Kdy se na takové topení kouknout a popřípadě vypustit vzduch?

Tento jev má vysvětlení a jedná se téměř o běžnou činnost, se kterou musíte případně počítat před každou topnou sezónou. Nastává v případech, když není topení ještě dostatečně teplé a radiátory zůstávají částečně nebo zcela úplně studené. V tomto případě musíte zasáhnout a odvzdušnit topení.

Co budete k odvzdušnění potřebovat? Je to prosté. Stačí hrnek nebo sklenice, hadr nebo nějakou utěrku či ručník a odvzdušňovací klíč pro radiátory. Ten se dá levně pořídit v jakémkoli železářství nebo na internetu (cena se liší, ale jedná se o investici okolo 10 korun a výše).

Ještě než začnete odvzdušňovat, otočte topné zařízení na nejvyšší možný stupeň. Jestliže máte možnost nebo jste majitelem domu, vypněte oběhové čerpadlo. Poté počkejte zhruba půl hodiny, aby se všechny vzduchové bubliny nakumulovaly.

Vrhneme se tedy na samotné odvzdušnění

1. – Roztáhněte hadr nebo ručník pod radiátor tak, aby v případě úniku vody z ventilu vykapala na něj. Nebo může hadr omotat okolo ventilu.
2. – Nyní přijde na řadu zmíněný klíč. Ten nasaďte na ventil a pod ním mějte připravenou sklenici. Pomocí klíče otočte zhruba o půl otáčky. Někdy stačí i méně. Jestliže uslyšíte syčení, jste na správné cestě. POZOR NA HORKÝ VZDUCH, který vychází z topení. Nemějte obličej nebo ruce hned u ventilu, držte pouze sklenici tak, aby vás vzduch nespálil.
3. – Až bude syčení slábnout nebo se úplně zastaví a začne z topení unikat voda, odvzdušnění je dokončeno. Nyní zavřete ventil.
4. – Jestliže jste před odvzdušněním odstavili oběhové čerpadlo, nezapomeňte na to ho znovu zapnout. A zkontrolujte tlak vody v topném okruhu, zda-li je stále dostačující. V případě potřeby postup opakujte. Takto můžete udělat každý radiátor v domě, aby bylo topení v pořádku a správně topilo.

(ceskestavby.cz) Solární panely na střeše

Solární topení

Nespornou výhodou využití slunečního záření je ten, že nezatěžuje ekologii. Energii tak můžete vyrábět kdykoli. Jedná se o obnovitelný zdroj energie stejně jako energie zemského jádra, která je pro lidstvo využitelná.

Sluneční záření je přímým využitím sluneční energie bez potřeby jakékoli těžby, pouze s instalací solárních panelů.

Teď něco o teorii. Ještě do nedávna bylo těžké umět zpracovat energii ze slunečních paprsků. A to i přes to, že na zem dopadá tisíckrát více sluneční energie, než celé lidstvo v současnosti potřebuje.

V létě a ve dne, kdy není potřeba vytápět je slunečního záření dostatek, opak je ovšem v noci a zimě, když je přitápění potřeba. Proto bylo využívání jiných zdrojů na topení, se kterými bylo možné zatopit ihned.

Ještě nedávno bylo nemožné teplo akumulovat, ale technologie postupuje a už to možné je. První pokusy začínaly s vytápěním domu i zahradních bazénů.

Hlavní výhodou je možnost využití kdekoli na světě bez potřeb těžby nerostných surovin nebo ničení životního prostředí. Nespornou výhodou je i převážení energie z místa na místo, které v tomto případě úplně odpadá.

Tímto způsobem můžeme ušetřit až 80% nákladů na topení a ohřev užitkové vody. Je vhodné k podlahovému nebo stěnovému vytápění.

Druhy vytápění bychom mohli rozdělit na tři kategorie. Solární vytápění:

Kapalinové sluneční kolektory určené k ohřevu vody, která slouží k vytápění nebo jako užitková voda. Ploché zařízení opatřené průhledným sklem, pod kterým najdeme systém trubek, ve kterém se ohřívá kapalina – obvykle voda.

V závislosti na parametrech ohřeje vodu v jednom průtoku o 5°-80°C. Jestliže je to potřeba, nedostatečný ohřev vody bývá řešen několikanásobným průtokem, kdy dochází k postupnému ohřívání na potřebnou teplotu.

Spojují se kolektory do baterií, kdy je možné jej paralelně nebo sériově seřadit. Tento způsob vyhřívání vody a vytápění je nejvíce rozšířený.

(Zdroj: topeni-topenari.eu)

Teplovzdušné sluneční kolektory určené k ohřevu vzduchu, který je následně rozváděn pomocí ventilátorů. Stejně jako u kapalinových se jedná o ploché panely s průsvitným sklem, pod nímž je systém trubek plněných vzduchem.

Obvykle bývají napojeny na teplovzdušné vytápění domu. V kolektoru dochází k ohřátí vzduchu slunečním zářením. Teplý vzduch je následně přes ventilátory vháněn do systému teplovzdušného vytápění objektu.

Tam ve spojení s rekuperací slouží jako klimatizace, přitápění, ventilace. Nevýhodou je neohřívání vody, která musí být řešena jiným způsobem – agregátem na jiném principu.

(Zdroj: topeni-topenari.eu)

Fotovoltaické solární systémy využívají přeměny slunečního záření na elektrickou energii, která je v místě potřeby přeměněna na teplo. V tomto případě neobsahuje fotovoltaické panely s trubkami, ale je opatřen fotovoltaickými články, které mění sluneční energii na elektrickou.

Ta je využívaná k napájení elektrosoustavy a případně přímotopů. Velkou výhodou je možnost přenosu na velkou vzdálenost, tudíž nemusí být hned vedle nemovitosti. Nevýhodou jsou ale ztráty energie „cestou“, jelikož dochází k dvojí přeměně energie (ze záření → elektřina → teplo).

Využívají se k výrobě levného tepla, tak k všeobecnému užití.

(Zdroj: topeni-topenari.eu)

A kam je tedy umístit? Jedinou velkou nevýhodou je, že jsou velké. Nemůžete je jen tak někam postavit anebo pod něco schovat. Je důležité myslet i na pocity sousedů, kterým nemůžeme odrážet světlo do oken.

Někdy vám ani památkový ústav nebo obecní nedovolí solární kolektory na starší budovy nebo v oblasti starší zástavby vystavět. Vždy je důležité předem konzultovat s danými orgány.

 

Ideální na tuto formu vytápění mohou být velké plochy – supermarkety, výrobní haly, nemocnice nebo kryté parkoviště. Mohou se ale lišit i umístěním na domě.

Střešní – střechy budov – v některých případech mohou nahradit střešní krytinu
Fasádní – zdi a fasády budov – mohou plnit zároveň funkci zateplení
Samostojné – vně budovy na určité konstrukce – mohou být kombinovány s mechanismem na sledování pohybu slunce pro zvýšení účinnosti

V tomto případě je lepší zeptat se specializovaných firem a nechat si od nich utvořit projekt na vytápění a ohřev vody. Jestliže bude systém špatně naplánovaný nebo namontovaný špatně, nemusí plnit správně svoji funkci.

LÁKÁ VÁS PRÁCE REALITNÍHO MAKLÉŘE? POŠLETE NÁM ŽIVOTOPIS …