Krátce po založení naší realitní společnosti Bydlení na doporučení s.r.o. (BND) jsme se začali zajímat o to, jakým způsobem a kde se angažovat na poli dobročinnosti. Zastáváme názor, že když se někomu daří, měl by pomáhat druhým, kteří neměli tolik štěstí a jsou nějakým způsobem handicapovaní. V dnešní době ale bohužel některé dobře míněné projekty byly zneužity a vybrané peníze utraceny za jiným účelem, a proto jsme pečlivě zvažovali, komu budeme pomáhat.
Vybrali jsme si nakonec sdružení SRAZ, neboli Společně za radostí a zdravím, založené roku 1996 a působící na Toulcově dvoře v Praze – Hostivaři. Toto sdružení se zabývá, mimo jiné, léčebnou metodou zvanou hipoterapie. Jedná se o speciální fyzioterapeutickou metodu využívající harmonizační sílu koně pro děti i dospělé s tělesným postižením.
Od roku 2016 přispíváme tedy z každé prodané nemovitosti určitou částkou na tuto léčebnou metodu.
Teď se společně podíváme na to, jak taková terapie vlastně probíhá, na jakém principu funguje, pro koho je vhodná, co vše přináší a proč jsme si vlastně zvolili právě toto sdružení.
Hipoterapie je jedna z fyzioterapeutických metod, která využívá koně se speciálním výcvikem pro léčbu handicapového pacienta pod vedením fyzioterapeuta. Jedná se o aktivity, při kterých přichází kůň do styku s pacientem.
Jde o působení na pacienta pomocí pohybových impulzů, které vznikají při chůzi koně. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na pacienta, který na koni sedí nebo zaujímá jinou polohu odpovídající jeho možnostem podle handicapu, dochází ke stimulaci centrálního nervového systému, tedy mozku. Ten musí zaznamenat změny, které nastávají při kontaktu s koňským hřbetem v pohybu.
Tím musí i celý organismus pacienta reagovat správně v rovnováze. A právě díky tomu, že kůň má velice podobný pohyb při chůzi jako člověk, nutí tak centrální nervový systém handicapovaného (pohybově znevýhodněného) pacienta zpracovat a vysílat vjemy a příkazy, které vysílá při chůzi zdravý člověk.
Díky tomu je možné docílit velkých pokroků v pohybu u dětí i dospělých tam, kde je postižena koordinace, vývoj vzpřimování nebo rovnováha.
Hipoterapie může také velmi dobře působit u pacientů s onemocněním, při kterém dochází postupem času k degeneraci či postupným přerušením nervového systému, který řídí pohyb. Protože čím déle je možné organismu s takovýmto onemocněním připomínat jeho správnou funkci, tím více se oddálí negativní vliv.
– nácvik chůze, rytmu, symetrie
– výcvik trupové rovnováhy a vzpřímeného sedu, což je základ chůze
– rytmizace dýchání
– regulace svalů
– rovnoměrné zapojení všech částí těla
– narušení patologických stereotypů
– zlepšení postavení a stabilizace páteře
V současnosti není k dispozici jiný způsob fyzioterapie, který by umožňoval pacientovi to, co umožňuje právě hipoterapie. Dalším bonusem je i kladné působení přírodního prostředí a kontaktu člověka s koněm na psychiku pacienta.
Na vlastní oči jsme na Toulcově dvoře viděli holčičku, která před nějakou dobou ochrnula na dolní končetiny a díky blahodárným účinkům hipoterapie a skvělé péči terapeutky už zase chodí. To nás přesvědčilo o přínosnosti a užitečnosti této metody.
Zároveň jsme zjistili, že náklady na provozování hipoterapie jsou velmi vysoké, zdravotní pojišťovny na ni nepřispívají a rodiče by si tedy nemohli dovolit dlouhodobější péči.
Sdružení SRAZ proto vyvíjí aktivity pro získání sponzorů, aby tak mohli těmto rodičům zlevnit tuto přínosnou terapii pro jejich děti. I my jsme se proto rozhodli přispívat na provoz této organizace a pomoci tak dětem s handicapem vrátit se do normálního života.
A jak to vnímají naši makléři? Podívejte se na to ve videu …
Velmi důležité je vybrat správného koně pro určitého pacienta.
Koně jsou různě vysocí a mají různě široké hřbety, a to hraje velkou roli na účinek hipoterapie. Navíc každý kůň se pohybuje trochu jinak. Konkrétním výběrem pohybu koně terapeut zvyšuje nebo snižuje nároky na rovnováhu, tudíž na ovlivnění svalového napětí.
Podle odborníků je ideální provádět hipoterapii 2x týdně po dobu minimálně 3 měsíců, avšak může trvat i roky. Také jsou velmi účinné takzvané intenzivní týdny, kdy pacient jezdí 1-2x denně po dobu 5-7 dní.
Dobu jedné terapie určuje terapeut podle aktuálního stavu pacienta, je totiž velmi důležité, aby probíhala dostatečně dlouho pro správný účinek, ale stejně tak důležité je nepřekročit hranici únavy, kterou je pacient schopen zvládnout. Celá terapie by pak ztrácela smysl, a dokonce by mohla dosavadní schopnosti pacienta zhoršit.
Při terapii je přítomen vodič, který vede koně podle pokynů terapeuta (v kroku, prodlužuje nebo zkracuje jeho krok, zpomaluje ho a zrychluje, mění směry, zastavuje koně a rozchází) a terapeut, který usazuje pacienta na koně do polohy jím předem vybrané, vede celou terapii a je za ní plně zodpovědný.
Pokud se jedná o pacienta se silným handicapem je vhodné zapojit do terapie další asistenty, kteří jistí pacienta z jedné nebo z obou stran. Další alternativou je asistovaný sed.
Možná si říkáte, jestli je přítomnost terapeuta tak důležitá, a jestli tam vůbec musí být. Možná by stačilo, kdyby jste vzali své dítě do jízdárny a párkrát týdně s ním šli jezdit. To ovšem není pravda.
Právě fyzioterapeut je odborníkem, co se týče hipoterapie. Jeho úkolem je vyšetřit řádně pacienta, vybrat mu vhodného koně, v jaké poloze bude jezdit, jak dlouho bude jezdit, v jakém terénu (jestli po měkké rovině, nebo hrubším nerovném terénu) a jaké pomůcky popřípadě využije.
Fyzioterapeuti používají mnoho různých poloh na koňském hřbetě. Samozřejmě jde o to, jak je na tom pacient, co přesně se snaží léčit, a aby byl co nejvíce stabilní. Při terapii je využívána řada různých poloh na koňském hřbetě podle cíle, kterého chce terapeut dosáhnout.
Poloha musí být také zvolena tak, aby odpovídala stupni zralosti pacientovy motoriky a zároveň co největší stabilitě. Díky terapeutovi se hipoterapie liší od obyčejného vožení na koni. Je díky němu stanovený plán a cíle, které by měl pacient dosáhnout. Dohlíží na celou terapii a stará se o pacienta.
Co je důležité dále zmínit je, jak hipoterapie funguje, a co vše dokáže.
Když je pacient na koni v jakékoli poloze pro něj vyhovující, je vynášen z těžiště svého i koně, a tím se aktivuje jeho stabilizační systém, cvičí se koordinace a rovnováha, zpevňují se a protahují svaly.
Díky poloze má pacient uvolněnou pánev a kopíruje koňský hřbet v cyklickém pohybovém vzoru jako kdyby právě chodil nebo lezl. Díky tomu, že pacient je ve výši, začne se rozhlížet více po okolí, svět je pro něj v tu chvíli zajímavější, navádí ho to k narovnání.
Vede to k navození dobré nálady, často až k velkému nadšení a pocitu radosti. A právě proto si tělo pacienta všechno lépe pamatuje a následně to dokáže lépe používat v běžném životě.
Je ale velmi podstatné, aby měl kůň vynikající mechaniku pohybu a plynulý krok. Musí mít především klidnou povahu, být snadno ovladatelný při vedení na ruce a velmi trpělivý, když stojí u rampy a čeká, než na něj pacient nasedne, nebo naopak z něj sleze.
Kůň nesmí být lekavý, rozhodně by měl být raději zvyklý na spoustu nezvyklých vnějších podnětů, hlavně pokud se jedná o práci s dětmi (prudké pohyby, dotek a poplácávání na různých částech těla, berle, vozík, barevné nebo šustivé pomůcky, pohyb více lidí v jeho blízkosti nebo náhlý hluk či křik dítěte.
Je velmi vhodné a užitečné, když daný kůň umí odlišit běžné kývání handicapovaného pacienta a ztrátu jeho rovnováhy, kdy může dojít k pádu z koně. V tomto případě by měl kůň zastavit.
Jelikož terapie probíhá bez sedla jen na dece, je také důležité, aby měl kůň pohodlný hřbet. Samozřejmě kůň musí být zdravý a motivovaný k práci, pokud by to bylo opačně, mohl by svou negativní energii přenášet na pacienta, a tím by se mohl výrazně zhoršit přínos celé terapie.
Pochopitelně teď spoustě z Vás proběhla hlavou otázka, zda je taková hipoterapie pro Vaše dítě či přímo pro Vás vůbec bezpečná. Bezpečnost je pro každé středisko samozřejmě na prvním místě.
A proto každý kůň by měl složit speciální zkoušku právě pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace a získali tak licenci České hiporehabilitační společnosti (ČHS). Tato licence prokazuje, že byl kůň na hipoterapii speciálně trénován, má pravidelné chody, zdravý hřbet, umí být velmi trpělivý, je zvyklý na doteky a zvuky a jen tak se ničeho nelekne.
Vodič musí být člověk, který daného koně velmi dobře zná.
Fyzioterapeut má také dlouhodobý speciální výcvik a tím pádem ví moc dobře jak pacienta jistit a korigovat ve správné pozici. Také musí umět rychle reagovat a předcházet rizikovým situacím.
Samozřejmě mohou být použité helmy nebo opasky pro větší bezpečnost pacienta.
Hipoterapie je prováděna u dětí už ve věku od 2 měsíců, horní hranice u dospělých stanovena není. Nejčastěji jsou to děti s opožděným psychomotorickým vývojem, s dětskou mozkovou obrnou, skoliózou, genetickými vadami, svalovou dysbalancí, ortopedickými a neurologickými problémy.
U dospělých se hipoterapie provádí nejčastěji po mrtvici, úrazech hlavy i páteře, s amputacemi, bolestmi zad a hlavy nebo s roztroušenou sklerózou. Je opravdu hodně indikací, kterým dokáže hipoterapie pomoci.
Ovšem pokaždé musí být potvrzení od lékaře, že pacient je vhodný pro tento druh terapie. Také záleží na nabídce speciálně připravených koní a zařízení hiporehabilitačního střediska.
Sdružení SRAZ má ze spolupráce s naší společností Bydlení na doporučení radost, a proto se nám čas od času revanšuje nějakou aktivitou. Při příležitosti oslav 20 let od vzniku sdružení Sraz jsme byli třeba pozváni na maškarní RETRO ples v Hostivařské sokolovně. Zatančili jsme si, naučili se základům swingu a pobavili se při maškarním reji.
Koncem loňského roku jsme byli zase pozváni jako poděkovaní za naše charitativní příspěvky do Toulcova dvora, kde si pro nás připravili pestrý program. Udělali pro nás kompletní prohlídku celého dvora s jeho zajímavou historií.
Podívali jsme se na 9 speciálně cvičených koní, které pomáhají při terapiích malým dětem. Připravili si pro nás i soutěž v dojení, která nás pobavila. Velký zájem vzbudil i koutek s exotickým zvířectvem – mohli jsme si pohladit hada, švába, nebo si nechat po ruce lézt strašilku.
Jsme velmi vděční za toto pozvání, a za možnost přispívat na toto sdružení SRAZ a tím pomáhat dětem. Je to dobrý pocit, když víme, že díky nám může mít středisko v Toulcově dvoře lepší vybavení a podmínky pro provádění hipoterapie. Zde se můžete podívat na naše video ze dne pozvání v Toulcově dvoře.
Co vše se v Toulcově dvoře podařilo, a to nejen díky spolupráci a charitativním darům od Bydlení na doporučení, si řekneme v následujícím rozhovoru s Monikou Šťastnou Kohoutovou, vedoucí hiporehabilitace ve Sdružení SRAZ:
BND: Ahoj Moniko, další rok je za námi, jak ho prožíval Toulcův dvůr?
Monika: Sdružení SRAZ v tomto roce rozhodně nezahálelo. Zrealizovali jsme více než 1600 lekcí hiporehabilitace, z toho nejvíce z oblasti hipoterapie, kde se zaměřujeme na pomoc lidem s fyzickým handicapem. V posledních letech se specializujeme stále více na mladší klientelu, tzv. ranou péči, neboli děti do 6-ti let. Ukazuje se totiž, že pro ně je efekt hipoterapie nejzásadnější. V září jsme proto otevřeli intenzivní tříměsíční blok hipoterapie pro ranou péči, kam cíleně přijímáme děti do dvou let věku.
BND: Práce s dětmi je určitě motivující a zároveň velmi emotivní. Vzpomínáš si na nějaký obzvlášť silný zážitek?
Monika: Tak například naše nejmladší klientka udělala za dva a půl měsíce takový pokrok, že z dítěte, které pouze leželo a otáčelo se, se stalo dítě nejprve lezoucí, pak sedící a aktuálně už obcházející nábytek. Máme z toho všichni velkou radost. Přínos koní, nejen ten primární pohybový, je i takový, že děti nemají pocit, že cvičí a přitom neskutečně dřou.
BND: Potřebují zejména ti mladší klienti nějaké speciální vybavení potřebné pro cvičení?
Monika: Určitě, minulý rok jsme také obnovovali používané pomůcky a materiál, neboť směrem k jiné (mladší) cílové skupině je nutné spoustu věcí dokoupit a dovyrobit. Jde o nová madla s pomůckou, které se říká „bar“, různé válce a míče pro oporu, deky na koně, na kterých malé děti leží atd. Do toho jsme upravovali bezbariérové rampy pro nasedání těch, kteří už chodí. Obrovskou změnou prošla naše jízdárna, která je v úplně novém hávu.
BND: A jak se dařilo vašemu týmu? Zvířecímu i lidskému?
Monika: Samozřejmě bez koní to nejde – naše stádo procházelo dalším výcvikem, pořizovali jsme nové posily, jedna z kobylek půjde v příštím roce za mateřskými povinnostmi. Zároveň i lidský tým na sobě pracoval – konkrétně já jsem prošla doplňujícím vzděláním směr raná péče, specializovali se vodiči koní a lektoři pro výcvik koní.
BND: Jaké jsou plány pro příští rok?
Monika: Udržet co nejkvalitnější služby pro malé i velké. Jenže bez podpory to nejde – budeme rádi, když zůstanete s námi i v dalším roce a podpoříte naši činnost, abychom mohli hiporehabilitaci i dále rozvíjet. Každopádně děkujeme za Vaši podporu v roce letošním.
BND: Není zač, rádo se stalo. Děkuji za rozhovor.
Děkujeme i Vám, kteří jste nám svěřili do prodeje svou nemovitost, protože právě díky Vám můžeme přispívat na charitativní účely! I Vy tak pomáháte dětem, které neměly v životě tolik štěstí!
VAŠE BYDLENÍ NA DOPORUČENÍ